Povinný podíl a odvody

Zaměstnavatel, který nesplní povinnost zaměstnat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu nebo nesplní včas oznámení plnění povinného podílu formou náhradního plnění, se dopustí přestupku nebo správního deliktu, za který může být úřadem práce uložena pokuta až ve výši 1 milionu korun.

Zaměstnavateli, který nesplnil svou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo nezajistil její náhradní plnění ve výši povinného podílu, stanoví úřad práce rozhodnutím povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu ve výši odpovídající nesplněné části povinného podílu.

NÁHRADNÍ PLNĚNÍ - ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZPS

Aktualizováno 12. 1. 2023

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4%.

Odběr náhradní plnění u D.I.SEVEN

Uvedenou povinnost zaměstnavatelé plní:

• zaměstnáváním osob se zdravotním postižením


• tzv. náhradním plněním - odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou nebo obecně prospěšnou společností, nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo


• odvodem do státního rozpočtu


• nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v předešlých bodech.

Způsob výpočtu nahradního plnění

Cena (bez DPH) zaplacená za celý rok jednomu dodavateli za dodané výrobky nebo služby nebo za zadané zakázky se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené MPSV. Výsledná částka se rovná počtu osob se zdravotním postižením, které je možno započítat do plnění povinného podílu. Jestliže je tato částka větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením zaměstnávaných dodavatelem v jednotlivých kalendářních čtvrtletích (dodavatel na faktuře nebo formou čestného prohlášení potvrzuje průměrný čtvrtletní přepočtený počet svých zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením), může si zaměstnavatel započítat pouze nejvyšší potvrzený průměrný čtvrtletní přepočtený počet.

Další možnosti plnění povinného podílu

• Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru - plnění povinného podílu formou zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru se zjišťuje stejně jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Každého zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením, si zaměstnavatel pro tento účel započítává třikrát.

• Odvod do státního rozpočtu - činí 2,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat.

Jestliže zaměstnavatel kombinoval jednotlivé možnosti plnění povinného podílu, stanoví výši odvodu tak, že od svého povinného podílu odečte průměrný roční přepočtený počet osob se zdravotním postižením, které ve sledovaném roce skutečně zaměstnával a počet osob, které si započítal na základě odebraných výrobků nebo služeb nebo zakázek. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel prostřednictvím úřadu práce do státního rozpočtu nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku.